vnitřnosti na povrchu

Chyba nebo zkušenost?

19. února 2018 v 16:52 | Vee
Slušelo ti to. Je to jako včera, co jsi za mnou přišel na zastávku a představil se. Moc dobře si pamatuju co jsi měl na sobě. Pozorovala jsem tě už dlouho. Od té doby, co jsem tě viděla v tričku s Pánem času. Vždy jsme se míjeli na chodbě. Nikdy jsme spolu ale nepromluvili. Nevěděl jsi kdo jsem. Dnes přemýšlím nad tím, kde bych asi byla kdyby to tak i zůstalo. Ale ty jsi přišel. Seznámil ses a od té doby sis se mnou psal. Nemůžu říct, že by mi to vadilo. Už od prvního dne jsem do tebe byla zblázněná.

Šli jsme ven. Bylo to fajn. Smáli jsme se, tys mi nabídl svůj kabát, pošťuchovali jsme se jako malá děcka. Dovedl jsi mě na intr, dal mi pusu na čelo a nechal mě jít. Takhe to chodilo pár měsíců. Dokud nepřijela ona. Bylo to na tobě vidět. Viděla jsem ti na očích, že ji vidíš jako tu nádhernou vílu, jak jsi jí potom psal ve zprávě, která omylem přišla mně. Zatímco ona zářila v tvých očích, v těch mých byly jenom slzy, které jsem se snažila zadržet. Později, když jsem se dozvěděla jak to spolu máte, jsem je ale neudržela.

Dala jsem ti šanci. Nechala jsem to být. Byla jsem při tobě. Zakazoval jsi mi chodit ven s přáteli, poslouchat to, co chci, dívat se na co chci. Nutil jsi mě pít, a chodit po akcích s tvými kamarády. Přitom moc dobře víš, jak tohle nesnáším. Jak bych raději seděla doma a četla si, než lítala po venku s partou tvých kamarádů, které ani neznám a nemám s nimi nic společného. Dala jsem ti šanci, ale ty jsi zašel dál. Podezíral jsi mě z toho, že jsem tě podvedla. Přitom já byla ta, co tohle snášela.

Možná, že jsi se mnou ani nechtěl být. Chtěl jsi být s někým, ale ne se mnou. Myslel sis, že mě dokážeš přetvořit k obrazu svému. A málem se ti to i povedlo, nechápu jak se to mohlo stát, ale ano. Výdy jsem byla spokojená s tím, kdo jsem. Ale potom ses objevil ty. A já ti nikdy nebyla dost dobrá. A chtěla jsem být. Tak strašně moc jsem chtěla být tou perfektní přítelkyní, kterou, jak jsem později zjistila, sis nezasloužil. Udělala bych pro to cokoli. Přestala jsem se bavit s dlouhodobými přáteli, přestala cvičit a nabrala pár kilo, protože tak se ti to líbilo. A to všechno jen protože jsem byla zaslepená. Zaslepená tvojí krásou a tím, na co sis hrál. Lituju toho? Ne, dnes alespoň vím, že osobnosti se nesmím kvůli nikomu vzdát. Vše je to o zkušenostech.

Image result for lessons tumblr

Další nepodstatný článek do mé sbírky nepodstatných článků.
Vee

Když je váha větší než vůle žít

9. února 2018 v 17:41 | Vee
Zvoní budík. Zvedám se z postele. Již se slzami v očích docupitám do koupelny. Bez jakéhokoli nakukování do zrcadla, abych se hned nesložila, si vlezu do sprchy. Teplá sprcha před mentálním zhroucením je právě to co potřebuju. Vylezu, odmotám kolem sebe ručník. Zvědavost mi nedá a rukou přejedu po zamlženém zrcadle. Je to tady. Hned předemnou. Chci to ze sebe zhodit. Odříznout tuk z buclatých tváří. Odříznout tuk z povislých paží. Po vyčištění zubů se obleču a vycházím z pokoje. Na něco jsem zapomněla. Obrázky modelek v mém pokoji dnes asi zůstanou bez mého povšimnutí. To už se nikdy nesmí stát.

Po cestě do školy vpomínám na to, jak jsem vždy chodila pozdě a snažila se do sebe nacpat nějaké jídlo před začátkem školy. Změnila jsem se. Ani nevím jak se to stalo. Jednoho dne se mi otevřely oči. Děkuji bohu za ten moment. Kde bych dnes byla, kdybych zůsala s těmi baulatými tvářemi, tak jak jsem byla dřív.

I když... občas uvažuji nad tím, jestli by nebylo dobré poslouchat lidi, co říkají, že bych měla jíst zdravě a do toho třeba cvičit. Ale je to tu. Nevím, jestli je možné s dostat k těm výsledkům co chci já, pokud do sebe budu stále něco rvát. I kdyby jen zeleninu. Je to přímo předemnou. Perfektní těla. Tenké ruce, které dochážu chytit jednou svou dlaní. Úzký obličej. Stehna, co se o sebe za chůze nedotýkají. Tenká lýtka, která vypadají božsky v podkolenkách. Ale ne... nemůžu! Nebo musím? Je tohle jediná rozumná cesta? Koho zajímá, že je to nemoc. Co je za nemoc, že chceme být hubení? Přitažliví? Normální?

NE! Zvolím si tu zdravou cestu. Budu zdravě a pořádně jíst. Do toho cvičit. Budu stále počítat kalorie, ale...

Ne!
Nezvládám to.
Musím to udělat.
Musím být hubená.
Musím jít cvičit.
Musím být taková jaká jsem vždycky chtěla být.
Musím mít to tělo, jaké vím, že chce abych měla.

Image result for anorexic tumblr

Co bylo, bylo. Dnes už je to jinak. Berte to prosím s rezervou.
Další nepodstatný článek do mé sbírky nepodstatných článků.
Vee
 
 

Reklama