"Co je štěstí?"

9. května 2018 v 19:39 | Vee |  témata týdne
Byla to středa ráno. Po náročné noci jsem se těžko vyhrabávala z heboučkých peřin. Když už jsem se k tomu odhodlala, pomalu jsem vstala z postele a položila chodidla na studené dřevěné parkety. Na krku se mi naježily chloupky a já se potichu, abych nevzbudila rodiče, docupitala do kuchyně. Okamžitě jsem začala lít vodu do konvice a sáhla po svém oblíbeném černém čaji. Když jsem se vrátila zpět do, pro mé milé překvapení, stále rozehřáté postele, otevřela jsem knihu a pomalu přecházela do jiné doby, jiného místa, s jinými lidmi.

Knihu jsem konečně dočetla, odložila je vedle sebe a zadívala se skrz velké okno hned vedle postele. Sáhla jsem po čaji, který už byl skoro vychladlý, ale i tak výborný. S každým usrknutím mi byla dopřána příjemná chuť granátového jablka s medem, který přidávám do prakticky každého čaje. Odložila jsem čaj a podívaa se na stolek vedle mě. Uvědomila jsem si jednu věc.

Miluju taková rána. Dělá mě to šťastnou, a to je hlavní, že? Šťastnou mě dělají ty věci, co miluju. Každý miluje něco jiného. Miluju, když můžu při čtení výborné knihy pít čaj s medem. Když si po náročném dni obleču ten svetr, co mi je sice o x čísel větší, ale o to víc pohodlnější je. Když se jen tak z ničeho nic rozhodnu, že se půjdu projít s mým psem a na něm jde vidět jak je z toho šťastný. Jak skáče kolem mě a nemůže se dočkat až budeme závodit, kdo doběhne dřív k támhletomu stromu. Když mám dost volného času na to, abych se podívala na nějaký dobrý film, poslouchala písničky, a nic nedělala, nebo si dala jen tak odpolední šlofík. Když mám náladu na to, obléct se do šíleného, batikovaného trička z dětství, a zatančila si na Šmouléro, které za mého dětství tak strašně moc letělo. Když někam sama vycestuju, chodím po okolí, jdu na nějaký výšlap, a dělám fotky. Když někam jedu s ním. Když si v pokoji pověsím světýlka, která jsem ukradla z Vánočního strmečku a každý večer si při nich čtu. Když jdu do knihovny bez úmyslu toho, si něco půjčit. Když mě obejme. Když se rozhodneme, že společně uděláme pizuu, i přes to že ani jeden z nás neumí vařit, dopadne katastroficky, ale stejně ji sníme. Když jdu sama do kavárny, dám si tam svůj oblíbený čaj, a čtu si. Tohle je moje štěstí.

A to tvoje?

Image result for happiness tumblr

Vee
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 9. května 2018 v 21:29 | Reagovat

Pěkný, ale strašně překlepů, víc pečlivosti...:)

2 denikantisociala denikantisociala | Web | 10. května 2018 v 6:28 | Reagovat

Děkuji za komentář, pokusila jsem se překlepy opravit. Psaní článku než mi vypnou školní wifi je někdy opravdu vidět... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama